Trvalo nám zhruba 8 měsíců, než jsme se dostali od 3D tisku prototypů až k odlití prvního kovu. Mezi tím jsme prošli snad všemi fázemi výroby a napodobení reálného kovu, otevřeli nové místnosti a užili si mnoho starostí s rekonstrukcí. Samozřejmě jsme celou dobu nečekali, než se naučíme odlévat kovy, jen ta naše cesta byla poněkud klikatá a šla různými směry, až jsme nakonec tak nějak přirozeně k tomu odlití kovu dospěli. V tomto článku se tedy dozvíte (nejen to), jak jsme se dostali od 3D tisku až k lití kovu.
Když jsme v dubnu otevřeli naši první dílnu FutLab měli jsme velké plány, velké očekávání a taky spoustu projektů, které čekaly, až je realizujeme. Než jsme se stačili nadechnout a v klidu začít tvořit, byli jsme vtaženi do příprav na první festival kutilů v ČR Makerfaire. To nám samozřejmě trochu zkomplikovalo plány, neboť jsme spíše potřebovali věnovat svůj čas rekonstrukci místnosti, nákupu vybavení a celkové propagaci labu, abychom přilákali členy. Nicméně pozvání na takový festival se rozhodně neodmítá a začali jsme se tedy připravovat.
První závažná otázka vyvstala hned na začátku. Co vlastně můžeme na takovém festivalu ukázat z naší tvorby, kromě představení našeho labu a mimochodem jednoho z prvních makerspace v Praze. Nabízela se odpověď, že ukážeme mnoho výrobků z 3D tiskáren: Přilba ze Star Wars, puška z Fallout, nebo různé repliky soch a umění. Tímto musíme ještě zpětně poděkovat Denise Kera, která nám poradila, že 3D tisk je úplně všude a máme se spíše zaměřit na něco unikátního. Ona byla nadšená z našich 3D tištěných látek a potisku na látky (sice 3D tisk, ale aspoň originální v ČR), a tak jsme na Makerfaire přinesli mnoho ukázek látek.
Tehdy jsem měl velkou chuť a potřebu ještě před festivalem ukázat první odlitek kovu (snil jsem o tom, ale tehdy jsem ještě nebyl připravený). Nakonec mi to bylo rozmluveno a jsem celkem rád, protože odlévání vyžaduje mnoho příprav a trpělivosti. V lepším případě by to skončilo jen špatným odlitkem, v horším popáleninami a požárem. Na Makerfaire měl náš stánek nečekaný úspěch.
Spousta lidí obdivovala naše 3D látky, tištěné a gravírované longboardy, nebo prostě jen fakt, že jsme tuto dílnu v Praze otevřeli. Kdyby viděli, jak jsme na poslední chvíli z několika odhozených prken dávali dohromady náš stánek, tak by se asi hodně nasmáli a nevěřili by, že tohle má být první makerspace v Praze. Ale celkově jsme zaznamenali úspěch (a taky velkou únavu, tehdy ve dvou lidech na stánku) a získali jsme i několik členů a účastníků budoucích školení.
Po Makerfaire nastala menší deziluze. Na začátku k nám chodilo hodně novinářů, psali o nás články a točili s námi rozhovory do médií. Čekali jsme, že se budou před naším labem tvořit fronty, ale nestalo se tak. Přes léto zájem trochu opadl (přičítali jsme to hlavně letní sezóně). V září jsme opět čekali na armagedon a dlouhé fronty. Nestalo se tak. Mezi tím jsme však ani neměli moc času to řešit.
Rozhodli jsme se, že otevřeme další 3 místnosti: Kancelář, prototypování/odlévací dílnu 3D Alchemy Lab a špinavou dílnu pro práci se dřevem a kovy. Původní plán byl měsíc rekonstrukce, měsíc nákup vybavení a do 3 měsíců otevření. Realita byla taková, že jsme po večerech a po nocích sami stavěli příčky, dělali stoly a vše rekonstruovali sami (nebo s pomocí členů a tímto jim znovu děkujeme). Trvalo to skoro 5 měsíců.
Když se už rekonstrukce blížila ke konci a měli jsme potřebné vybavení, konečně se našel čas na důvod, proč jsme to vlastně celé realizovali. Vrhli jsme se na odlévání. Nejprve resiny, poté silikony, sádry s příměsí kovových prášků a nakonec sádrové a pískové formy pro odlévání kovů. Díky špinavé dílně bylo mnohem jednodušší vyrábět dřevěné formy, nebo případně si k práci vyrobit různé speciální stoly a další vybavení.
A pak jsme také konečně objednali to naše vysněné CNC. A rovnou jsme si vybrali velikost 1500×1500 mm. Nyní ho dáváme dohromady (přišlo jako kit) a samozřejmě jsme hrdí na to, že si ho skládáme sami.
Za poslední 2 měsíce jsme tedy vyráběli stoly, svařovali železné konstrukce, odlévali stoly resinem, vyráběli silikonové formy pro odlitky polyurethanu, odlévali sádru s příměsí kovu a kaučuku, odlévali epoxidovou pryskyřici jako dekoraci, vyráběli sádrové formy pro odlití kovů a nakonec jsme i úspěšně odlili do pískové formy hliník. Díky špinavé dílně jsme poté mohli odlitek nařezat, zbrousit a vyleštit do kovového lesku.
Nyní máme v plánu pokračovat odléváním mosazi, mědi, bronzu a dokonce i skla. Mimo jiné se chceme také věnovat výrobě dekorací, odlévání realistických masek obličeje, vyřezávaným a gravírovaným longboardům, nebo výrobě silikonových doplňků k oděvům.
A abych se ještě vrátil k těm členům, nakonec se nám zase zvýšila návštěvnost, v listopadu začali členové zase více chodit a momentálně máme přesně tolik členů, abychom zaplatili vše potřebné a mohli ještě lab více vylepšovat. Někdy zkrátka všechny plány nevyjdou tak, jak si je naplánujete, ale stačí mít trochu trpělivosti, vůle a nakonec se vám vaše plány můžou splnit.
Co máme v plánu do budoucna? Chceme se stát nejlepší high-tech dílnou a vzdělávacím střediskem pro technologie a podporu začínajících podnikatelů, inkubátor i akcelerátor moderních technologických firem, které výrazně zlepšují konkurenceschopnost českých podniků.
Zdravím pracanty. To je teda moc povedený článek. Ale ten konec mi prijde jakoby useknutý. Co bude dál? Jaké jsou další vyhlídky? Kovové odlitky a co s tím bude? Bude to velkovýroba? Továrna na odlitky? Rad bych to viděl. Držím palce při dalším vývoji.
Děkujeme za komentář. Továrnu zatím neplánujeme 🙂 Zmínili jsme, že chceme pokračovat v experimentech s odléváním mědi, mosazi, atd. Co bude dál se uvidí, ale dle našich dosavadních zkušeností, se zase posuneme k další zajímavé technologii a určitě nezůstaneme pouze u odlévání.