Tohle je článek o tom, jak jsme postupně vybudovali umělecko řemeslnou dílnu od nuly, ačkoliv jsme před tím nikdy nic podobného nedělali. Od nápadu po reálné bronzové odlitky nebo sochy.
Počátek dílny a celého nápadu
Úplně původně jsme já a moje přítelkyně chtěli něco kreativně tvořit. Já jsem se zajímal o 3D tisk a ona zase o šití. Nejprve jsem si koupil jednu 3D tiskárnu, později další a když jsme měli 4 tiskárny v ložnici, šicí stroj a jeden laser, tak už se to nedalo skloubit s normálním bydlením.
Hledali jsme tedy nějakou veřejnou dílnu v Praze a žádnou relevantní nenašli.
Bylo to někdy skoro před 4 roky, kdy jsem poprvé zauvažoval o tom, že bychom si otevřeli v Praze vlastní komunitní dílnu pro členy. Tehdy jsme se zastavili v Brně, kde už taková hi-tech otevřená dílna (neboli fablab) existovala a slavila 1 rok existence.
Doslova nás to nadchlo a utvrdili jsme se v tom, že něco podobného musíme rozjet v Praze.
Já měl tehdy za sebou mnoho let zkušeností jako marketingový specialista z různých agentur a aktuálně jsem vydělával poměrně slušné peníze jako SEO specialista na volné noze.
Zároveň jsem celkem čerstvě založil firmu, kde jsme nabízeli tvorbu webů i marketing. Od začátku jsem tedy věděl, že si vše budeme financovat sami.
Nejprve jsme hledali vhodné prostory. Chtěli jsme něco kolem 100 – 150 m2 a ideálně industriální budova v Praze za rozumnou cenu.
Našli jsme prostory u Nádraží Libeň. Prostory to byly pěkné a s dobrou dostupností, bohužel ale majitel budovy měl naprosto otřesnou nájemní smlouvu, kterou nebylo možné podepsat.
Stalo se nám však úplnou náhodou, že jsme se potkali s jednou další historicky velmi úspěšnou a známou dílnou, což byl BrmLab (hackerspace pro členy).
Oni byli v budově krátce také a poté se přesouvali někam jinam, ale vzpomněli si na nás a nabídli nám, že našli vhodnější budovu s lepšími podmínkami. A tak jsme se stali sousedem Brmlabu v nové budově ve Strašnicích.
Měli jsme tedy budovu a prostory, ale v podstatě (kromě několik 3D tiskáren) skoro žádné vybavení. Následující měsíce jsme tedy nedělali nic jiného, než že jsme nakupovali stoly, židle, nářadí, nástěnky, apod.
Naštěstí se nám ozvali i určití dobrovolníci, co nám pomáhali prací zadarmo, nebo nám dokonce poskytli nějaké své vybavení (jeden z členů nám dokonce ze svých peněz pořídil laser CO2 – Děkujeme Honzo).
Strategie budování dílny
Rozhodl jsem se, že na to půjdu systematicky a využiji všechny znalosti, které mám.
Vytvoření webu a brandu
Nejprve jsme vytvořili web FutLab.
Bylo potřeba vymyslet nějaký krátký a dobře zapamatovatelný název, v tomto případě spojení slov FUTure a LABoratory. Mělo to evokovat něco jako dílna budoucnosti. Tehdy jsem ještě netušil, že se staneme dílnou spíše uměleckou.
Web jsem vytvořil s pomocí mého tehdejšího kolegy webdesignera a kolegyně grafičky. Společně jsme měli i nějakou dobu společnou mini agenturu pro tvorbu webů a marketing. Když se jim pak více rozjel byznys a mě zase dílna, tak jsme šli každý pak svou cestou.
Zájem novinářů
Oslovil jsem několik novinářů a oni pak o nás vydali článek či reportáž. Jeden čas u nás bylo rádio, televize, fotografové, novináři a jednou jsem dokonce navštívil jeden pořad v Seznam TV. To nám dost pomohlo ke zviditelnění a získání prvních členů. Pak už se nám novináři ozývali i sami.
Být vidět ve vyhledávači Google
Od začátku jsem věděl, že chci mít pořádný web a rozjet tvorbu obsahu spojenou s tím, co v dílně děláme. Rozjeli jsme tedy náš blog.
To se celkem povedlo a my jsme byli záhy vidět ve vyhledávači na pojmy jako: makerspace, fablab praha, dílna pro kutily, atd.
Vzhledem k tomu, že naším hlavním tahákem bylo poskytování strojů pro členy, rozjeli jsme nejen nábor členů, ale i poskytování jednorázových školení (zejména se nám hezky rozjelo školení 3D tisku a workshop laseru).
Záhy na to se nabízela myšlenka, že bychom mohli rozjet i 3D tisk na zakázku.
Brzy jsme už okupovali první stránku Google.
Být vidět na živo
Dále pro nás bylo důležité být vidět i na živo. Rádi jsme tedy využili nabídky a zúčastnili se tehdy prvního MakerFaire v Praze.
Sice jsme tehdy byli jen dva a neměli jsme ještě žádné bannery, výrobky, vybavení, ani profi grafiku, ale i tak byl o náš stánek obrovský zájem (samotná festival navštívilo 10 000 lidí za jeden den).
Facebook a remarketing
Rozjeli jsme promování na Facebooku.
Jedny z prvních bannerů zaměřené na DIY, postapo a modeláře
Po jednom roce
Výsledkem prvního roku bylo, že jsme nasbírali zhruba 30 nestálých a 10 stálých členů. Školení jsme dělali na pravidelné bázi, začlenili 3D tisk i laser na zakázku a stávali jsme se postupně finančně soběstační.
První rok jsme také navázali spolupráci s dalšími dílnami, vysokými školami a navázali spousty zajímavých spoluprací.
Druhý rok a velký rozjezd
Z podnikatelského hlediska jsme stále byli ve fázi vývoje. To znamená, že jsme sice už měli určité příjmy, ale dále jsme měli mnoho investic do vybavení a nových strojů.
Aby toho nebylo málo, tak sotva jsme oslavili náš první rok, tak jsme se pustili do další velmi výrazné změny.
Náš druhý MakerFaire na živo
Na druhý ročník festivalu všech kutilů MakerFaire Prague jsme vstoupili ve velkém stylu. Zabrali jsme si jedno z nejlepších míst průmyslového paláce a ukázali, že za jeden rok jsem udělali obrovský proges.
Konkrétně jsme vyrostli z týmu 2 lidí na tým 8-10 lidí.
Měli jsme třikrát tak velký stánek a zatímco jsme na prvním festivalu ukázali jednu 3D tiskárnu a několik látek s 3D tiskem, tak nyní jsme mohli předvést výrobky členů i našeho týmu.
Jako např. elektro kolo, hydroponii, stavebnice pro děti, vyšívací stroj, syntezátor, odlitky, dýmky, nože, nábytek z překližky, betonové odlitky, vlastní pivo, lognboardy, výrobky z kůže, apod.
Jeden z našich kolegů z toho udělal pěkné video, vydá více než tisíce slov:
A teď zpátky k té velké změně.
Velká změna, velký progres
V létě jsme se rozhodli, že rozšíříme naše prostory a zvětšili jsme naši čistou dílnu o další místnosti, konkrétně: Ateliér, kancelář, kovo dílna a dřevo dílna.
Nová dílna, nové nápady
Jeden čas jsme dokonce dělali nože, odlitky, vařili pivo, tvořili hydroponii nebo vyráběli dýmky. Bylo to takové kreativní a nekomerční období:
Co všechno jsme v dílně tehdy tvořili
Pěkně se nám rozjela kreativní výroba a to do různých směrů.
Hydroponie
Vaření piva
Dýmky
Betonové sochy
Betonové stoly
Kurzy svařování
Jdeme do zakázkové řemeslné výroby
Rozšíření dílen přivedlo nové zájemce a někteří projevovali zájem více o práci, než o členství. Což nás dovedlo k myšlence že s takto vybavenou dílnou můžeme směle nabízet i řemeslnou výrobu.
Začali jsem tedy nejprve tvořit designové stoly a později i odlitky na zakázku.
Řemeslná výroba je nám málo
Šlo nám to natolik pěkně, že jsem se rozhodl, že si splním jeden můj takový malý sen.
Když jsme na začátku dílnu rozjížděli, tak jsem si ve volných chvílích dělal pomocí 3D tisku různé busty z plastu a poté je patinoval do vzhledu bronzu nebo jiného kovu.
Jednou jsme byli na nějakém setkání dílen a jeden chlápek z konkurenční dílny prohlásil:
„No je sice fajn, že máte 3D tisk, laser nebo šicí stroje, ale to má dneska každá dílna. No kdybyste třeba odlévali kovy, tak to by bylo něco jiného.“
A tehdy mě napadlo, že si pořídíme malou pec a budeme odlévat do bronzu.
No abych to zkrátil, neboť jsem si prošel všemi stádii neúspěchu při odlévání – Od prasklých forem, přes rozbitou el. pec, až po prskání bronzu z formy kvůli teplotnímu šoku.
Zkrátka nějakou vlastní nekonečnou vytrvalostí a pílí jsme se nakonec probojovali k tomu, že jsme byli schopni odlít malou bronzovou bustu.
Měli jsme nejprve jednu malou koupenou pícku (spíše na odlévání šperků), poté jsme si udělali vlastní propanovou pec a nakonec profesionální koksovou pec na větší odlitky.
A později už odléváme větší odlitky:
A nakonec i nadživotní velikost:
A to podotýkám, že jsem před tím nikdy tento obor nestudoval, neměl v něm žádnou praxi a už vůbec jsem nevěděl, co to všechno obnáší zařídit si uměleckou slévárnu.
No ostatně (kromě své střední nábytkářské školy) ani s dílnou jsem nikdy předtím neměl zkušenost.
Mimochodem tu původní bustu toho starce (na prvním obrázku) jsme nakonec také odlili. Bylo to takové příjemné uzavření cyklu. Začali jsme s 3D tiskem plastu a imitací bronz patiny a dostali se k tomu, že jsme odlili stejnou bustu do reálného bronzu.
Zakázková výroba na scéně
Když jsme nyní rozšířili naši dílnu, získali nové lidi a zdokonalili naše vědomosti, byl nejvyšší čas nabídnout naše služby zákazníkům.
Neboť členská základna nám zaplatila maximálně nájem a školení jsme zase nedělali tak často (max. dvakrát do měsíce).
Chtěli jsme se nyní živit uměleckou řemeslnou výrobou stolů a odléváním bust.
Bylo potřeba být vidět a najít naši dílnu:
Stoly s pryskyřicí
Umělecká slévárna
Výroba busty
Výroba sochy
Dřevěné sochy na zakázku
Betonové stoly
Chtěl jsem naše služby dále propagovat, ale ani to nebylo nutné.
Měli jsme tolik poptávek, že ani nemáme kapacitu brát všechny zakázky.
Nová tvář Futlabu
Začali jsme se čím dál více zaměřovat na naši zakázkovou výrobu. Ať už graficky i komunikací na webu a na sociálních sítích.
Docela hezky to je vidět na logu a bannerech:
Původní logo:
Původní bannery:
Nové logo:
Nové bannery:
Bannery řemeslná výroba
FutLab se mění na uměleckou slévárnu
Blíží se korona
V zimě 2020 přišel koronavirus a stejně jako většinu lidí, tak i náš byznys zasáhla pandemie.
Ze začátku to bylo velmi nenápadné a skoro se zdálo, že se nás to nijak nedotkne, ale opak byl pravdou.
Nejprve mi odešli lidé z výroby (ze strachu), poté jsem musel zavřít dílnu pro členy a stejně tak ukončit školení.
Sice se zdálo, že vše ustojíme, ale brzo nás začala svírat finanční tíseň a museli jsme zavřít všechny dolní místnosti (dřevo i kovo dílnu a obě kanceláře).
Celý příběh ohledně korony zde nebude rozepisovat, už jsem to psal v jiném článku.
Zde jen zmíním, že pokud by nezasáhla korona, tak pravděpodobně by se nám dařilo ve všech směrech.
Neboť těsně před koronou jsme měli hezky a profesionálně rozjeté školení, měli jsme dostatečný počet členů pro zaplacení všech nákladů a také jsme měli rozjetých mnoho projektů souvisejících s tím co naše dílna nabízí.
Zároveň jsme měli slušně rozjetou zakázkovou výrobu a měl jsem v plánu nabrat nové lidi.
Jedem dál
Ustáli jsme to a dál fungujeme. Ale nebylo to úplně zadarmo.
Musel jsem najít nové lidi, znovu vybudovat špinavou dílnu v jedné naší místnosti a úplně změnit náš dosavadní byznys model.
Přišli jsme o mnoho příležitostí a některé spolupráce se rozpadly kvůli tomu, že jsem musel většinu času řešit finance a osekávání nákladů.
Tímto bych chtěl poděkovat i všem, kteří nás neopustili, věřili konceptu FutLab a pomáhali nám v nejtěžších chvílích. Stejně tak novým kolegům, kteří naši dílnu zase posunuli o level výš.
Změny v dílně
Ale v něčem nás to i posílilo. Uvědomil jsem si, že musím více řešit management, procesy a více počítat náklady.
Už nešlo řídit celou dílnu tím původním punkovým způsobem, bylo načase dílnu profesionalizovat.
A také jsem si naplno uvědomil, co znamená vést reálnou řemeslnou výrobu.
A Jak jsme na tom teď?
Stále makáme a nabízíme unikátní službu. Vše se dá objednat na dálku online.
Stačí zaslat 2 kvalitní fotky (zepředu a z profilu) na náš e-mail: info@futlab.cc.
Vytvoříme 3D model, Vytiskneme na 3D tiskárně, vyrobíme silikonovou formu a poté odléváme do sádry či vosku. Na sádru můžeme dát bronz patinu a na základě vosku uděláme skořepinovou formu a poté odléváme do bronzu.
Pro koho to je
- Naprosto unikátní dárek (pro rodiče, ředitele firem, kolegy, atd.)
- Památka na zesnulého
- Vytvoření zpodobnění slavné osobnosti (i z minulosti na základě obrazů)
- Zhmotnění jedinečného okamžiku na památku (těhotenství, postava, obličej, atd.)
- Nahrazení původní originální sochy/busty
- Sochy či busty hrdinů z filmů, seriálů a komiksů
Dělali jsme i velmi zajímavé zakázky
Např. sochu Napoleona.
socha Napoleon Bonaparte životní 
Nebo různé zajímavé bronzové busty žijících i historických lidí
Busta bronz 
Bronzové busty pro slavného českého fotografa
Busty z acrystal sádry + bronz patina
Busta Jan Masaryk 
Busta sádra bronz 
Designové stoly s epoxidem
A stále makáme dál.
Dobré reference od klientů také potěší:
“Jsem totalne a naprosto nadsena!!! Cekala jsem, ze to bude pekny, ale Vase vysledna prace predcila me ocekavani. Je to nadherny kus lidske prace. Velmi ocenuji jednotlive, drobne detaily. Jak jste si pohrali s tou barvou a jak je pryskyrice pruhledna v te nejsvrchnejsi vrstve, takze jsou videt okraje desky, to se mi moc libi. A ty dalsi lagunky, mimo reku, to je velka parada, jak je to zalite,ty barevne krystalky, to je fakt nadhera. A kdyz na to posviti slunicko, to je neco! Opravdu krasne zpracovane. Deti jsou nadsene tez a sousedi jakbysmet Vzdy, kdyz projdu kolem stolu, tak se zaraduji, jaka je to krasa. Moc si vazim Vasi prace a opravdu diky za ni! A treba se na Vas v budoucnu jeste obratime s dalsi objednavkou…“
Nebo:
“Potvrdzujem neporušené doručenie busty. Je to v skutku majstrovské umelecké dielo a veľmi pekne Vám ďakujem za odvedenú prácu ako aj za to, že ste to stihli na čas vyrobiť a doručiť. Predčilo to moje očakávania a veľmi ste ma potešil. Ešte raz ďakujem a prajem Vám všetko len to najlepšie. Dovidenia.“
Více v sekci reference.
Jaké máme cíle do budoucna?
Přežili jsme zatím krizi, to je pro nás zásadní. Na příští krizi se ale určitě budeme muset připravit lépe a mít nějaké finanční rezervy.
Naším nejdůležitějším cílem je stabilizovat výrobu. Měli jsme nějaké problémy s koordinací termínů a bohužel jsme museli kvůli omezené kapacitě zrušit několik již dohodnutých zakázek.
Chceme zefektivnit výrobu, všechny procesy a vyřešit personální deficit (sehnat kvalitní a spolehlivé lidi do řemesla, je velký problém), pak se můžeme vrhnout na další fázi.
Vstup na zahraniční trh – to je náš nový ambiciózní cíl.
A máme v plánu realizovat vlastní sérii výrobků. Vše už je vymyšlené, jen čekáme na finanční rezervy a trochu času na prototypování.
Součástí naší dílny bude i chystané studio pro podcasty, coworking a akademie řemesel.
Ale hlavně chceme dál dělat kvalitní výrobky, které potěší naše zákazníky a uchovají v sobě určitou hodnotu lidské práce. Taková bronzová busta či socha je svým způsobem dlouhodobá investice, která zraje s časem a má svou jistou nevyčíslitelnou hodnotu.
A jak vyjádřil jeden náš kolega: „Ten bronz má v sobě něco magického.“
